admin Další probdělá noc a ospalé odpoledne. Rozárce jsou tři měsíce a skoro každou noc ji trápí bolesti bříška. A mě s ní. Stokrát radši bych si to s Rozí vyměnila a vzala tu bolest na sebe. Kdo to zažil, chápe. A tak večer, co večer fénujeme pupík – to jediné jí trochu uleví, a modlíme se, aby to už konečně přešlo. Odpoledne bývají klidná. Rozárka většinou dospává rušnou noc a únava se pokouší dostihnout i mě. Dneska se ale nenechám. Dneska ne! Jdu lovit letenky…
Tak to bychom měli. V uších mi doznívá poslední díl podcastu Casablanka a v košíku mám dvě letenky směr Barcelona na prosinec. Zrovna je únor, advent ve své bublině vnímám jako hodně vzdálenou budoucnost, ale – a to je super, už se můžu těšit.
Proč Barcelona?
Měla jsem v hlavě pár požadavků na cestu…
- Vzdálenost – nechtěla jsem letět déle než tři hodiny. Šlo o Rozárčin první let, vůbec jsem netušila, jak bude reagovat. Určila jsem si proto tuhle hranici, přes kterou jsem jít nechtěla. Let Praha – Barcelona trvá 2 hodiny a 25 min.
- Čas – odlet/přílet – odlétali jsme dopoledne a zpět do Čech se vraceli v podvečer. I když ceny letenek v jiných časech vyšly o trochu lépe, Znovu bych volila stejně.
- Cena letenky – nechtěla jsem se dostat na více jak 2 000 Kč za 1 letenku včetně odbavených zavazadel. To se nakonec povedlo. Dříve jsme byli zvyklí létat na víkend jen s příručním zavazadlem. Tentokrát jsem si ale chtěla ušetřit stres a raději zakoupila i dvě menší odbavená zavadla. V jednom batohu byly naše věci. V druhém jsme vezli oblečení, plíny a hračky pro Rozárku.
Barcelona všechna kritéria splnila a přiznávám se, asi na mě zafungovalo i to, že jsme tu s Oldou už jednou byli a prožili jsme tu fajn dny. Taky mě vždycky zajímalo, jak vypadá advent v destinacích, kam se jezdí spíše v létě.
Balíme
Aerolinky Vueling mají poměrně přísné podmínky. Proto jsem se netrápila a připlatila si za dvě odbavená zavadla. I ty jsem ale chtěla udržet v rozumné velikosti, protože jsme je potřebovali pobrat i s kočárkem, zvládnout s nimi cestu v barcelonské hromadné dopravě a cítit se pohodlně.
Na 5 dní jsme se tedy vypravili:
- S 1 malým kufrem (velikost příručního zavazadla). Do něj jsme pobrali plíny, oblečení pro Rozárku (2 sety na den, dvě bundy, kombinéza, oblíbená deka na spaní), hračky, oblíbené křupky.
- Větším batohem (naše oblečení), který jsme také nechali odbavit.
- Malým batohem do letadla s knížkami a hračkami, náhradním outfitem, přebalováním, nabíječkou, doklady a lékárničkou.
- Látkovou taškou z DM – v ní jsme převáželi největší poklady, vodu a sváču. V Praze i v Barceloně nám kromě dětské lahvičky s vodou prošla i větší nerezová lahev. Na cestu jsem pro všechny připravila tortilly a zeleninu. Pro Rozí jsem převážela 3 skleničky a 4 kapsičky s jídlem. Raději jsem toho vzala víc pro případ zpoždění. Mít jídlo ve zvláštní tašce vám usnadní průchod kontrolou. Jen předáte tašku. Nic nemusíte složitě vyndat a zandat zpět do batohu apod. Obyčejná látková taška z DM nebo Rossmana je lehoučká, kamkoliv ji zabalíte a využijete ji i cestou zpět.
- Kočárkem Thule Urban Glide 2 – Vueling podobně jako většina dalších aerolinek umožňuje přepravu kočárku zdarma. Před cestou si tuhle informaci ale raději ověřte přímo u společnosti, se kterou letíte. Na letišti máte dvě možnosti. Můžete si nechat kočárek odbavit, nebo ho odevzdat až u vstupu do letadla. Tak jsme to udělali my.
- Cestovní pojištění – při cestě s miminkem a kočárkem je fajn podívat se i na možnost pojištění zavazadla. Tentokrát mi šlo především o kočárek, Pojištění jsem vybírala na portálu Srovnejto.cz a zvolila pojišťovnu Union. Za 5 dní jsme zaplatili celkem 447 Kč.
Na letiště hlavně včas
„Uff,“ oddychnu si a kontroluju čas. Jsme na letišti. Stíháme. Odbavíme zavazadla a směřujeme k bezpečnostní kontrole. Volíme koridor s označením „pro rodiny“. Svlékáme sebe i spící Rozárku, vyndáváme věci z batohu. Je toho dost.
Bezpečnostní kontrola s Thule Urban Glide 2
Kontrolou musí projít i kočárek. Budím Rozárku a beru ji do náručí. Olda ji drží, zatímco procházím rámem. „Dobrý, nepípám,“ vracím se pro malou a rámem projdeme ještě jednou společně. Hned odchytáváme věci z pásu. Olda mezitím celý kočárek skládá tak, aby mohl projet rentgenem. Náš Thule Urban Glide 2 je tříkolka s poměrně velkými koly, i ty jdou tedy dolů. Za rentgenem dáváme kočárek znovu dohromady a necháváme si ho u sebe až ke dveřím do letadla, kde si ho složený převezme pracovník letiště. Celkem slušné kardio! 🙂
První let
Rozí je naštěstí v objevitelské náladě. Na letišti je poprvé, a tak všechno a všechny pozoruje. Frontou tedy projdeme bez větších potíží. Nerozhodí ji ani to, že si musíme nasadit respirátory, na které není zvyklá. V době, kdy odlétáme už v Čechách sice žádná opatření proti koronaviru neplatí, ve Španělsku se ale v hromadné dopravě respirátory nosí.
Při koupi letenek jsem si záměrně připlatila za místa vedle sebe a v přední části letadla. Možná to bylo zbytečné. Říká se, že rodiny nechávají sedět u sebe, pokud to jde. Já ale nechtěla riskovat. Každá ruka dobrá. Letadlo rychle nabírá výšku a já se snažím kojit. Moc se mi to nedaří, protože Rozárku mnohem víc zajímá to, co vidí za oknem. Ouška ji snad nebolí. Po necelé hodince usíná. Když se vzbudí, zbývá nám v letadle vydržet 40 minut. Přijdou vhod hračky a knížky. Naštěstí cesta rychle uteče.
Hledáme kočárek
Z letadla se dostáváme docela rychle a hned míříme pro batohy a kočárek. Zatímco Olda odchytává zavazadla, já Rozárku přebaluju. Myjeme si ruce a dáváme si oběd. Stíháme toho docela dost, protože kočárek ne a ne dorazit. Najednou se jako dobrá víla zjeví paní, co na letišti pracuje jako asistent pro handicapované. Nasměruje nás na speciální pás pro nadrozměrná zavazadla. A je tam! Mám z toho radost. Už jsem se docela bála.
Jak se dostat z letiště do centra
Vybrat si můžete z několika možností:
- Metrem L9 (oranžová linka) – z obou terminálů letiště se lze do centra dostat metrem přibližně za 30 minut. Ve všední dny jezdí metro v 7 minutových intervalech. Cena lístku je aktuálně €5.15.
- Vlakem, který jezdí v 30 minutových intervalech z Terminálu 2 a cesta vám zabere také zhruba 30 minut. Určitě je to skvělá možnost, pokud ale cestujete s miminkem, pozor na delší intervaly. Určitě to znáte, občas je každá minuta dlouhá. 🙂 Cena jízdenky je €4.60.
- Městskými autobusy – na letitě a zpět se dostanete linkami č. 46, L77, L99, Line PR1. My jsme tuto možnost nevyužili, ale pokud bydlíte poblíž nějaké zastávky, je to určitě super varianta.
- Aerobusem – modré expresní autobusy neustále pendlují mezi letištěm a centrem. Cesta do centra trvá přibližně 20 minut. Kočárek nemusíte skládat, vejdete se i s ním. V případě, že byste zrovna měli smůlu na plný autobus, prostě počkejte. Aerobusy jezdí v cca 3 minutových intervalech. Jednosměrná jízdenka stojí €5.90. Zpáteční lístek platný 15 dní vyjde na €10.20.
Volíme Aerobus. Na Rozárku už je toho cestování trochu moc. Snažím se jí proto doplnit energii a ještě rychle kojím. Obě se nemůžeme dočkat ven. Vystupujeme na zastávce Plaça Catalunya a chvilku nám trvá, než se zorientujeme. K ubytování v Hostalu Girona dojdeme za pár minut. Bereme za kliku vchodových dveří a mě polévá horko.
Není výtah jako výtah… Nezapomeňte zámek na kočárek
Hostal Girona sídlí ve třetím patře a hodně staré budově. Když jsem hledala ubytování, myslela jsem i na výtah. Výtah tu sice je, ale pamatujete si na Titanic? Taky tam jezdili výtahem a podle mě vypadal dost podobně. Malý, starobylý, rozhrkaný. Náš kočár se do něj nevejde a já v něm rozhodně taky jezdit nebudu. Romantika starých časů má sice co do sebe, ale já mám ještě v živé paměti uvíznutí v celkem moderním výtahu s třítýdenní Rozárkou. Bereme to tedy po schodech a kočárek necháváme o patro výš. Není tolik na očích a můžeme ho připoutat zámkem k potrubí. Všechno jde vyřešit.:) Konečně se dostáváme na pokoj. Malá koupelna, velká postel a postýlka pro Rozárku. Vše, co potřebujeme. Jsme spokojení. Cestu máme za sebou. 🙂
